Kaltenštajn (Kaltenstein, Hradisko u Černé Vody) přepsáno z kroniky obce 1966-1970 1.díl
I tato pověst spadá částečně do Kobylské historie, už proto, že se hrad nachází v blízkosti obce její majitelé především Hagen zasáhl do dějin naší obce.
Kaltenštajn- Hradisko Černá Voda byl mocný hrad jeden z největších v celé naší častí Slezska. Od roku 1345 je doložen v písemnostech, ale postaven byl dávno předtím. Hradu se zmocnili loupeživí rytíři. Zikmund se synem Hakenem a dcerou Margitou. Přepadávali okolní vesnice a kupce, kteří projížděli kolem. Margita byla velmi pobožná a trápilo ji, že otec dělá takové věci. I její milí ji opustil protože byla dcera loupeživého rytíře. Prosila ho aby zašel za biskupem o orodoval za odpuštění a milost. Vysoký církevní hodnostář mu hrozil, že nenechá- li svých skutků, přitáhne s vojskem a rozboří hrad. Zikmund však se výstražnému dopisu vysmál a pravil: ,, Dřív se hrad rozpadne a nezůstane kámen na kameni , než já se podrobím biskupovi.“ Přichystal se tedy k boji. Margita chtěla raději obětoval život , než by dál zůstala dcerou loupeživého rytíře. Její bývalý milý byl vojevůdce biskupových vojsk. Vojska přitáhla k hradu z opačné strany , než Zikmund očekával. Margita oblékla brnění a pustila se armádě vstříc sama. Setkala se s svým milým na osamoceném místě představila se jako by byla Hakenem a vyzvala ho k boji. Přijal , po krátkém boji zvítězil a když odkryl poraženému nepříteli hledí, poznal svou milou, umírající. Poplakal si a skryl ji. Zatím i Zikmund již spatřil biskupovo vojsko. Bylo mnohem početnější než očekával. Chtěl zajít pro pomoc, ale 2 prchající jezdci byli spatřeni, dal je pronásledovat a oba padli. Loupežníci v hradu se vzdali a byli odvezeni k biskupovi. Margita byla pohřbena na kopci ke hrobu byl postaven dubový křiž s obrazem panny Marie. Dnes na hoře stojí kostelík ( Boží hora).
Neuplynulo ani 70 let a hrad byl rozbořen a některé kameny byli odvezeny na stavbu zámku v Javorníku. Tak se splnila částečně i Zikmundova klatba.
Bílá paní
Ještě jedna báj se týká Hradiska. Kobylá spadala v určitém období do jeho panství tak je dobré zapsat i tuto pověst.
Paní na hradě byla velice zlá na své poddané. Procházela se po svém majetku se 4 velkými psy a bičem odměňovala za práci. Jednou zjistila, že chybí při robotě 1 žena. Ta však byla po porodu a nemohla přijít. Pro paní však neexistovali výmluvy. Poslala pro šestinedělku a ta s sebou přinesla i dítě. Položila ji na cestu. Dítě plakalo, ale matka k němu nemohla. Když skončil den a dostala se k němu zjistili že je už mrtvé. Bylo uštknuté hadem. Propadla v zoufalství, proklela paní a ta pak po smrti neměla klid a lidí ji vídali procházet se za jasných nocí po hradě i se psy.
Kamenný chlapec
Tento příběh se měl udát na kopci nad Liškovými, dříve Koblitzbergu (Koblitzův kopec).
V té době byl pánem v Kobylé Koblitz, podle pověsti pán dobrý a spravedlivý. Lidem zbytečně nekřivdil. V jeho vsi byl sirotek Ignác, který ztratil rodiče ve 4 letech a vychovávala jej babička. Ta byla na chlapce příliš mírná, stále jeho poklesky omlouvala, že je ještě mladý. Jenže i ona za nedlouho umřela a Ignác zůstal sám ve 14 letech. Pán mu dal práci, stal se pasákem krav. Měl k ruce psa Philacxe dobrého hlídače. Když jednou pásl na Koblitzově kopci, přinesla mu služka ze statku jídlo. Nechtělo se mu ani pro jídlo vstát , ani služebné nepoděkoval. Jakmile dostal hlad šel se podívat co dostal dobrého, ale když zjistil že dostal chleba a hrnek tvarohu začal se zlobit- kde je máslo. Ke skromnosti tedy vychovávaný nebyl. Začal křičet dupat nohama a tu spatřil bič. Popadl jej několikrát s ním zatočil a uhodil do chleba. V tom pocítil , že mu nohy spaluje žár, stávají se necitlivé. Ještě několikrát švihl bičem a zkameněl docela. Večer se na statku sháněli po pasákovi a tu se objevil věrný pes i se stádem . Philacx kňučel a smutně se otáčel a lidé šli za ním. Na kopci viděli kámen v podobě člověka obtočený bičem. U něho ležel hrnek s tvarohem a chléb. Dnes tam stojí jako výstraha lidem kteří opovrhují chlebem a poctivou prací.
