Rok 1968 v Kobylé nad Vidnavkou (přepsáno z kroniky 1966-1970 1. díl)

Průběh roku, počasí, úroda

Vstup do tohoto roku byl poznamenám usnesením prosincového a lednového pléna ÚV KSČ v Praze. Zrušením cenzury, rozdělením funkce presidenta a 1. tajemníka KSČ mezi A. Novotného a A. Dubčeka a mnoho kritických připomínek , mělo značný ohlas v obci. Lidé diskutovali o politických problémech , noho z nich se obracelo s kritikou na NV už právem nebo s přehnaným puntičkářstvím . Tomu nasvědčoval i průběh diskuze 1. předvolební schůze pro volby kandidátů do NV, o které bude ještě později zmínka.

 Kruté mrazy a zima netrvaly dlouho. V polovině ledna se náhle oteplilo, sníh roztál, teplota dosahovala až 10°C. Řeka Vidnávky se nerozvodnila i když některé části republiky zasáhli povodně. I koncem ledna nadále trvalo teplejší počasí, připomínající jaro. Současně pak v jiných částech Moravy , např. na Zábřežsku napadlo množství sněhu. Počátkem března zakryla sněhová pokrývka celý kraj a vydržela až do poloviny měsíce. Mrazy však nebyli moc výrazné. I letos vykvetli stromy už v dubnu. Měsíce červen a červenec byly neobyčejně teple a až přiliž suché. V některé dny byla tropické vedra, která postihla většinu zemí Evropy. Zato v druhé polovině července se silně ochladilo. Též v srpnu převládalo chladné, deštivé, vrtkavé počasí. Nedovolovalo včas sklízet obilí. Na podzim se počasí ustálilo, což k dobrému ovlivnilo i sklizeň okopanin. Však také náš kraj jmenuje Jesenicko. Podzimy , jinak také jeseně jsou opravdu překrásné. Okolní lesy a stráně barvami jen hýří, krajina jakoby ještě naposledy před zimou chtěla ukázat svou  nezasněženo krásu. Sníh však nenapadl ani na sv. Martina ani na vánoční prázdniny. Až ke konci roku přišel dlouho očekávaný sníh.

Co se týče dodávaných plánů, měl státní statek za úkol dodat na trh 1000q hovězího masa, 2000q vepřového , 324 tisíc litrů mléka a 18 vagonu obilovin . Jarní práce začali včas.  Ke dni 25. března 1968 bylo zahájen stí jařin, 10 ha ječmene  a 10 ha směsky bylo zaseto v únoru. Setí jařin bylo ukončeno 8. dubna , za 10-11 pracovních sil. Práce spojené se setbou byli provedeny dobře, horší situace vznikla v provádění ochrany rostlin proti chorobám , škůdcům a plevelům. Některé plochy nebyly ošetřeny vůbec. Dalším nedostatkem, zaviněným ZNZZ Šumperk nesplněním dodávky směsných hnojiv, což způsobilo značné zdržení všech prací 1 a 2 etapy. Byly zasety některé nové výkonné odrůdy obilovin (mironovská pšenice) , které mají své specifické nároky. Dlouhotrvající deště a po nich následující období sucha  se stálou denní teplotou přes 30°C silně poškodili vegetaci což snížilo výnosu o 1-2 q na hektar. Sklizeň sena přišla do období pěkného počasí, tím byli práce urychleny a vykonány za 21 dní. Začátkem žňových prací počasí přálo a též úroda vypadala dobře, odpovídala splněné plánovaných výnosů. Však po 14 příznivých dnech nastaly deště  obilí bylo třeba sklízet mokré, práce byla zdlouhavá a velmi nákladná. Byli velké ztráty na zrnu, velké plochy polehly q porosty někdy do takové míry že se nedali sklidit. I část slámy musela bát na poli ponechána a zaorána. Tím se stalo, že u některých druhů obilí se nedosáhlo ani plánovaných výnosů.

Přehled dosažených výnosů:

Řepka 6,32q/ha

Ječmen 21,49q

Pšenice 23q

Žito18 q

Oves 20,67 q

Sklizeň okopanin dopadla dobře díky pomoci brigád a ustáleného počasí. Včas byla zaseta řepka a dokončeno zasetí ozimů a příprava na stí jařin.

Živočišná výroba,

Je soustředěna na zbývající 3 provozovny, které patří Kobylé. V místě byla ustájena 1 pár koní ve dvoře dále 150 kusů hovězího žírce a ve stáji u Fialů 20 ks chovných jalovic. Tenhle stav se během roku téměř nezměnil. Užitkovosti u hovězího žiru bylo dosaženo 47 dg na 1 kus a den, u jalovic 0,37 kg. V letošním roce se mělo započít s výstavbou krávina v prostoru za  nádražím, ale doposud se nenašel podnik který by se zavázal tuto stavbu postavit.

Zdravotní stav dobytka je dobrý, nevyskytovalo e žádné onemocnění.

 Národní výbor

V tomto roce měli být provedeny volby do NV, které se však neuskutečnili. Byli odloženy, aby byl poskytnut vhodný čas na propracování nové formy voleb.V důsledku obsazení naší země vojsky Varšavské smlouvy, neuskutečnili se ani do konce roku 1968. Změny v NV také nebyli provedeny . Úřednické práce vykonávala A S . Do větších akcí se MNV nepouštěl.

Rozpočet obce byl 90.700 Kčs. Z toho bylo vydáno

40 tis. na stravování MŠ

15 tis opravu školky

4 tisíc na koupaliště

7 tisíc na opravu silnice ke koupališti

8 tisíc na provoz MNV

Zbytek byl vydám  na opravu bytů v pohostinství

Z jednotlivých složek projevoval největší aktivitu  Čs. Svaz žen. Na jaře pro děti uspořádali rej masek s pohoštěním v červenci uspořádali vítaní občánku na NV byli přichystáno pohoštění a rozdány vkusné upomínkové listy. Větší nedostatky v zásobování se projevili v uhlí, jehož bylo nedostatek celostátně. V srpnu vázla na několik dní dodávka základních potravin dokud nebyli doplněny ze skladů. Není ani divu, neboť lidé , kteří zažili okupaci , válku a obsazován měli strach a podlehli nákupové panici. V tomto ruku bylo regulováni koryto řeky Vidnávky . Výraznější úpravy však nebyli.

Veřejný život

12. března proběhla první předvolební schůze. Na ní měli občané sdělit své připomínky k navrhovaným kandidátům do volebních výborů. Schůze se účastnilo mnoho občanů mající mnoho připomínek. Navrhovali i protikandidáty. Nepěkným zjevem bylo, že se  našli jedinci , kteří narušovali průběh svým nevhodným chováním, jako zbytečným křikem a hádkami. Dokonce někteří byli v podnapilém stavu. Za takových podmínek se lidem špatně diskutovalo nedohodli se na protikandidátech a odcházeli většinou nespokojeni a rozhořčeni. Další schůze měla být v průběhu roku ale neuskutečnila se neboť volby byli odloženy.

Koncem srpna byla naše vlast obsazena spojeneckými vojsky. Přes naší obec dlouho neprojel ani obrněný transportér , ani vojenské vozy s technikou. Občas prolétala letadla. Většinou byli lidé rozhořčeni , nesouhlasili s tímto vojenským zásahem.. Považovali ho za přehnaný. Vždyť lidé souhlasili s dosavadní vládní politikou. Na začátku srpna zaslal NV rezoluci ÚVKSČ, podepsanou mnoha občany Kobylé. Týkala se podpory politiky naší vlády při jednání politického UV KSČ a předsednictva  UV KSČ v Černé nad Tisou. V prvních dnech obsazení lidé vzrušeně debatovali při setkání byli vyvěšeny prapory na silnicích se objevovali nápisy se jmény DUBČIK, Svoboda, Smrkovský, Černík. Jinak zachovali občané klid. K 50. výročí založení Čs. Republiky zasadilo Sdružené vesnické mládeže v Kobylé, název Javena tři lípy u autobusové zastávky naproti obchodu.

 Politické strany

V obci existují 2 politické strany: KSČ a Československá strana lidová. Zatímco KSČ pracuje už mnoho let , strana lidová byla založena až koncem roku 1968. Zúčastnili se jí i zástupci okresního výboru strany, bratr Michálek a Škarpa z Jeseníku. Činnost se do konce roku neprojevila pro nedostatek času. Měla 23 členů.

Kultura

Činnost Osvětové besedy v Kobylé, jejímž správcem je V. J. se soustředila především na filmová přistavení. V lednu se přestalo s promítáním filmů v osvětě kvůli nepřístojnému chování zdejších výrostků.Některé případy musela projednávat pořádková komise. V dalších měsících bylo promítáno celkem 161 představení  z toho 65 dětských filmů  a 3 odborné se zemědělskou tématikou. V letních měsících probíhal filmový festival hojně navštěvovaný. Během roku navštívilo představení celkem 10.130 diváků.

 V lednu nám ochotníci z Vlčic zahráli divadelní představení V. Š. Třetí zvonění. Lidé se dostavili v hojném počtu a odměňovali herce dlouhotrvajícím potleskem.

V červnu uspořádali SRPŠ mateřské školy oslavu Dne dětí na hřišti.  Děti byly spokojeny s připravenými akcemi jako bylo kolo štěstí, střelba ze vzduchovek.  Děti byli s akcemi spokojeny. Při programu hrála hudba. Večer měli zase dospělí možnost pobavit se na karnevalu. Pro maminky bylo přichystáno pohoštění a dětem odevzdány vkusné památkové listy.

 Na podzim zavítalo do naší obce varieto „Bonello“. Děti byly nadšeny dovednosti a kouzly. Zůstaly v údivu nad mrštností medvěda, se kterým jeden odvážlivec zápasil.   Večer se nenašel ani jeden odvážlivec, který by se pustil se šelmou do křížku. |V prosinci  uspořádalo SRPŠ na škole maškarní rej s pohoštěním a vyhodnocení masek. Děti se bavily, zatančily společně tance- dokonce lettkis. Nechaly se na památku ve svých úborech vyfotografovat. V létě, při filmovém festivalu uspořádala osvětová beseda výstavku knih a obrazů s prodejem , kterých obstarávala B. R.. Návštěvníci, hlavně mladí, měli zájem především o detektivky  a odborové knihy a dětskou literaturu. Byli vystavované též knihy v německém jazyce pro obyvatele německé národnosti.  Během roku byly uspořádány 2 plesy v létě taneční zábavy MŠ a fotbalistů v září vinobraní. Sdružení vesnické mládeže „Javena“ uspořádalo na podzim 2x bigbeatové večery, na které se sjeli mladí z okolí. Hrála skupina Benjamin. V listopadu se konala Kateřinská zábava.

Sport    

Sportovní činnost v obci prokazuje TJ Baník Kobylá. V tomto roce sehráli fotbalisté celkem 42 zápasů, score 144:93. Umístili se na 4. místě třetí třídy, což je na mužstvo, které mělo zkušenosti z okresního přeboru málo.  Zápasy, které se odehrávaly v obci byli sledovány s napětím, hlavně muži se si vždy pořádně zfandili. Do vzdálených míst dojíždí fotbalisté autobusem a připojují se k nim i fanoušci hlavně z řad mládeže.Dobrovolnou tělesnou výchovu vedla M.A. učitelka MŠ.Scházeli se však zřídka v nevyhovující tělocvičně, která byla zřízena z volné třídy ve škole. Je tam málo nářadí a nechráněná okna. Od září nastoupila do MŠ  jako ředitelka opět L. M. a jako učitelka  M. A. Na základní škole zůstal ředitel R K.  na mateřské dovolené se vrátila B. R.. Na škole bylo v září 35 dětí z toho v 1. třídě  21, ve 2. třídě 14,  5. postupová třída odjížděla do Žulové.

Pohyb obyvatel

Koncem roku měla obec 497 obyvatel.

Odstěhovali se: O. D. 4 osoby

                          K. S. 4 osoby

                          A. V. 2 osoby

                          O. K. 2 osoby

                          M. S. 1 osoba

Přistěhovali se: B. P. 1 osoba

                          H. V. 1 osoba

                          J. M. 1 osoba

                          V. V. 3 osoby

                          T. M. 5 osob

                          S. E. 3 osoby

Narodilo se celkem 7 dětí , z toho 1 děvče a 6 chlapců.

                           K. M.

                           L. Z.

                           S. J.

                           T. H.

                           H. A.

                           H. L.

                           V. V.

                                                                                                                                                 Schváleno dne 27. května 1969.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291 z listiny popisující stav kolem roku 1266. Roku 1284 byla Kobylá součástí otmuchovského obvodu a označuje se jako Cobila, roku 1305 je zmiňována jako Kobula a tehdy zde bylo 24 lánů a zákupní fojtství. Až k roku 1378 je doložen německý název Juncfrowindorf, tedy Panenská ves. Jeho původ není jasný (ves nikdy nepatřila ženskému klášteru). Pověsti o založení vsi ženou nebo o pánu z Koblitz, který měl jen dcery, se opíraly i o zobrazení čtyř dívek nad vchodem do zdejšího renesančního zámku.

Ves patřila vratislavskému biskupství a byla spravována z hradu Kaltenštejna, po jeho zániku z Otmuchova a později z Vidnavy (s tou byla koncem 15. století i zastavována biskupovým věřitelům). V 15. století částečně zpustla a nový rozvoj začal spolu s provozem sklárny, doložené roku 1509. Její majitel Heinrich Niemitz získal od biskupa rovněž zdejší rytířské fojtství (nejpozději roku 1527). Niklas von Niemitz, biskupský hejtman na Jánském Vrchu, zde zakoupil jakýsi statek roku 1566 a 1573 k němu připojil i statek fojtský. Roku 1571 přestavěl bývalou tvrz na renesanční zámek. Jeho rodina Kobylou držela až do roku 1611, kdy ji Henrich Niemitz von Wilkau prodal významnému státníkovi ve službách vratislavského biskupa a později též císařů Rudolfa II. a Matyáše, a současně pozdně humanistickému učenci a básníkovi, Johannu Mathiasi Wackerovi von Wackenfels (1550-1619).

Po Wackerově smrti získala statek jeho dcera Maria Emilia, provdaná za Simona Hieronyma svobodného pána von Sprinzenstein (†1639). Za třicetileté války Kobylá opět částečně zpustla. Po Simonu Sprinzensteinovi dědil jeho syn Ferdinand Maxmilian (†1679), jehož dcera Kateřina kobylské fojtství ještě za života otce roku 1670 prodala Ferdinandu Andreasi Beerovi von Beerenberg (†1681). Po jeho dceři Johanně (†1692) dědil nejdříve její syn z prvního manželství Franz Erdmann von Zischwitz (Tschischwitz) und Kunitz, ale ještě téhož roku její druhý manžel Carl Heinrich von Winanko und Wertenstein, který od vratislavského biskupa odkoupil roku 1697 i jeho část Kobylé, a celou ves tak sjednotil.

Syn Karla Heinricha Johann Leopold von Winanko prodal panství roku 1740 Johannu Franzi svobodnému pánu von Mondbach, po jehož smrti (1760) jej jeho dědicové prodali roku 1762 Johannu Christofovi von Wimmersperg (Wimmmersberg). Jeho dcera Terezie pak roku 1800 Kobylou přenechala své sestře Marii Anně, provdané od roku 1768 za Johanna Ernsta von Skal und Gross-Ellguth (†1813), v jejichž rodině statek zůstal až do roku 1946. Konkrétně byli jeho majiteli Karel Kletus, od r. 1801 svobodný pán von Skal, který Kobylou odkoupil od své matky roku 1815 a zemřel roku 1837, po něm Ferdinand Carl Wilhelm (1837-1879), Carl (1880-1905), Ferdinand I. (1905-1935) a naposledy v letech 1935-1946 Ferdinand II.[2]

Kobylský statek byl základem hospodářského života vsi. V roce 1722 k němu patřily tři dvory s chovem ovcí a pivovar, pak přibyly tři palírny a dočasně též papírna. Obyvatelé se živili rovněž domáckou výrobou lněné příze. Jako v jiných obcích Jesenicka i zde byly ve druhé polovině 19. století založeny menší doly a kamenické dílny.

Roku 1785 bylo v Kobylé zřízeno římskokatolické lokální kaplanství a o dva roky později zde byl postaven kostel sv. Jáchyma. Kaplanství bylo roku 1885, při příležitosti stoletého jubilea, povýšeno na farnost. U kostela fungovala rovněž od roku 1785 škola. Od roku 1886/1906 až do roku 1950 v obci působily vidnavské boromejky, které zde zřídily charitativní domov. Mezi obyvateli měla největší podporu strana křesťansko-sociální.

Za války byl v obci u zámku menší zajatecký tábor. Internovaní ruští, francouzští a angličtí zajatci pracovali na velkostatku. Těsně před koncem války zajatci zabili stráže a z tábora uprchli (v čp. 131).

Po konci II. světové války a odsunu německého obyvatelstva zanikla i většina nezemědělských činností v obci. Velkostatek (a od roku 1960 i ostatní zemědělskou půdu) převzal Státní statek Žulová, roku 1980 pak Jednotné zemědělské družstvo Bernartice.

Počet obyvatel se v Kobylé v nové době v podstatě až do roku 1945 neměnil. V roce 1900 připadalo na 161 zdejších domů 937 obyvatel, z toho v Anníně to bylo 25 domů a 104 obyvatelé. Vzhledem k německému charakteru obce (v roce 1930 jenom čtyři Češi) došlo po druhé světové válce k radikální změně a také ke snížení počtu obyvatelstva, takže v roce 1950 tu bylo 525 usedlíků v 155 domech a v roce 1991 494 lidí v 93 domech.

Po válce vystoupilo ve vsi do popředí opět spíše zemědělství, protože kamenictví a menší průmyslové podniky ztratily na významu. Konfiskovaný velkostatek byl nejdříve převzat horským pastvinářským družstvem, které mělo v Kobylé sídlo i pro okolní obce, ale po roce 1948 se dostal ke Státnímu statku v Žulové (v letech 1951 až 1960 v Javorníku). Tento statek převzal po roce 1960 do své správy i hospodářství ostatních zemědělců, ale nakonec byla v roce 1980 předána veškerá zemědělská půda v Kobylé zemědělskému družstvu v Bernarticích.

V roce 1990, již v rámci Žulové, byla v Kobylé pošta, železniční zastávka, základní škola s nižšími třídami, dva obchody, jedno pohostinství a kino (v rekonstrukci). Zámeček v Kobylé byl využíván po roce 1945 různým způsobem, v posledních letech jako domov důchodců. Je to nepříliš velká a poměrně jednoduchá obdélníková stavba se sedlovou střechou. Byla sice postavena v renesančním stylu kolem roku 1570, ale z původní podoby zůstal jenom vstupní portál, kdežto celý objekt byl barokně přestavěn a nakonec dostal počátkem 19. století novou empírovou fasádu; náleží k němu i areál parku. Kostel sv. Jáchyma je klasicistní církevní stavba z konce 18. století. Památkově chráněna je hřbitovní kaple a při cestách do Tomíkovic a Žulové dvě boží muka z počátku 19. století. Do katastru patří část lesního komplexu Bažantnice s vrchem Smolný (404 m), na němž najdeme skalní město a pozoruhodné prohlubně v žulových skalách a balvanech, tzv. Venušiny misky; směrem ke Kobylé je typická ledovcem modelovaná tzv. oblíková krajina.