HISTORIE
Základní organizace Velká Kraš byla založena ustavující schůzí dne 03.března roku 1946. Schůze se konala v hospodě U Šenkýře ve Velké Kraši. Prvním předsedou byl tehdy zvolen přítel František Vašát. Organizace sdružovala celkem 23 včelařů, členové byli převážně z Velké Kraše, pouze dva včelaři byli z Vidnavy. V roce 1948 se přidali včelaři z Kobylé.
Kronika uvádí, že dne 22.05.1948 se konala 1. řádná valná hromada spolku včelařů za účasti 28 členů a předsedou spolku byl zvolen přítel Poledník.
2.valná hromada dne 20.03.1949 ustanovila staronový výbor – předsedou byl opět zvolen Eduard Poledník, jednatelem Vladimír Šenkýř z Vidnavy. Spolek již čítal 43 členů.
V roce 1950 můžeme ze záznamů kroniky vyčíst první zmínky o otravě včel v důsledku práškování řepky. 50% včelstev bylo silně poškozeno a 15 včelstev bylo zcela zničeno. Hlavní ohnisko otravy bylo zjištěno ve Staré Červené Vodě.
Kronikový rok 1952 informuje již o Výroční členské schůzi, nikoli valné hromadě. Schůze se tehdy nově konala v Hukovicích u pana Láži. V tomto roce najdeme také zmínku o myšlence, že majetek spolku včelařů přejde do vlastnictví MNV, včelařské spolky zaniknou a nově budou budovány včelařské kroužky.
Zajímavější je však informace o mezistěnách na příděl. Spolek obdržel příděl pouze 6 kg mezistěn a ty byly rozděleny hlavně mezi začínající včelaře. Noví včelaři procházeli vždy kurzem, kde se učili včelařským dovednostem, práci s medem a léčení včel.
Rok 1953 pojednává o snaze motivovat členy, aby se účastnili schůzí. Bylo např. odhlasováno, že členové, kteří se schůze nezúčastní, uhradí 50,- Kč, po třetí neúčasti budou z organizace vyloučeni.
V dalších letech zápisy v kronice chybí nebo jsou jen velmi strohé… Zajímavá informace je z r. 1946–1947 a vypovídá o ceně cukru…kilo cukru stálo 16,- Kčs, v roce 1949…14,10 Kč…přepočteno na dnešní cenu…nedoplatili bychom se…
Cukr objednávala organizace společně pro všechny své včelaře, příděl na jednoho včelaře se pohyboval od 2 do 6 kil.
Začátek šedesátých let popisuje dodávky medu sjednané s prodejní sítí Jednota. Dodávky měly být co nejvyšší, výkupní ceny se pohybovaly kolem 23,- Kčs, později kolem 35,- Kčs.
Nasmlouvané množství medu se většinou neplnilo. Například v roce 1975 činil průměr odevzdaného medu jen 2,56 kg na včelaře. Nejvyššího průměru dosáhl přítel Rudolf Zdražil a to 10,5 kg. Tehdejší medný výnos však dosahoval pouze 8-10 kg medu na včelstvo.
Zde se naše kronika zmiňuje také o příteli Kašparovi, který se několikrát v celostátní soutěži stal největším dodavatelem mateří kašičky. Léta 1966-1968 pojednávají o počtu členů a včelstev. Číslo 720 udává nejvyšší počet včelstev za dosavadní dobu trvání organizace a 320 počet
nejnižší. Již v této době se hovoří o klesajícím počtu včelařů. Základní organizace Velká Kraš pořádá v těchto letech mnoho zajímavých akcí – zábavy, plesy, zájezdy a přednášky.
Úsměvnou zmínkou je medovina v půllitrových lahvích. Tento výborný mok objednal organizační výbor na ples v roce 1968. Celkem 100 lahví…protože však nebyla s tím nápojem žádná zkušenost, pil se z pivních půllitrů…no a výsledek se brzy dostavil…
V zápisech kroniky se několikrát píše o nákupu medonosných rostlin… již v roce 1948 spolek nakoupil 50 jilmů, 50 javorů kalifornských, 5 lísek, 10 kg semen komonice bílé, 10 kg jetele plazivého, 10 kg jetele švédského. Sazenice a semena se rozdělovala do obcí podle počtu včelstev.
V roce 1963 zakoupil MNV Vidnava sazenice jívy…o sedmdesátých letech se v kronice píše jako o letech hojné výsadby včelařských dřevin. Včelaření sedmdesátých let je velmi často poznamenáno otravami včel v důsledku postřiků zemědělských plodin – nejčastěji záznamy zmiňují
otravu včel na bobu a postřiky JZD Bernartice. Škody v celé oblasti jdou do statisíců. Česká pojišťovna odmítá včely pojišťovat, a tak UV ČSV zakládá v roce 1979 tzv. Svépomocný fond.
V roce 1978 můžeme v kronice najít také první zmínku o moru včelího plodu ve Vlčicích a Strachovičkách. Bylo konstatováno, že mor se vyskytl z důvodu používání starých úlů.
Píše se zde také o léčení proti varoáze, a to postřikem přímo na rámky. Dílo se rozebíralo i při teplotě – 5°C. Je až s podivem, že toto zacházení včelky přestály bez úhony.
Stránky kroniky z let osmdesátých popisují, že v roce 1986 byla včelstva naší organizace silně zasažena varoázou. Stejně na tom byla i ZO Mikulovice. Podle tehdejších platných směrnic měla být všech postižená včelstva utracena. K tomu však bohudík nakonec nedošlo. Dále zde
najdeme informace o zájezdech, kurzu pečení medocukrového pečiva, o kurzu pěstování matek, který vedl přítel Urban a mnohém dalším. Porevoluční rok 1990 pojednává o výskytu melicitózy, o silném přemnožení roztoče a opět o otravě včel v důsledku postřiků zemědělských plodin.
Toto období přináší změny nejen politické, ale především tržní a konkurenční. To si velmi dobře uvědomuje tehdejší předseda organizace přítel Dolinský, který ve své zprávě uvádí: „tržní podmínky budou tvrdé a bez pochyby dopadnou i na náš včelaře, bude se to týkat zdražení
včelařských potřeb, možná státního příspěvku, zdražení cukru, změny cen medu“
Zdaleka však nikdo netušil, jak se za pár let vše změní … Rok 1995 zaznamenává prozatímní ustanovení OV ČSV. Předsedou byl zvolen přítel Králík a 1.1.1996 začíná okresní výbor oficiálně působit. Dalším důležitým rokem je rok 1997. Zde se naše organizace stává ekonomickým subjektem s přiděleným identifikačním číslem. V tomto roce také ZO Velká Kraš uspořádala oslavu 50. výročí. Oslava se konala v sále na zastávce Velká Kraš.
